Jako emo jsou označovány dva různé styly oblékání (tvrdý styl a jemný styl). První vychází z „indie emo“ scény devadesátých let, a má vazby na indie rock a punk rock. Zahrnuje oblečení obnošeného vzhledu, typicky v khaki barvách. Trička bývají menší, s potiskem ve stylu osmdesátých let. Tašky a batohy bývají zdobeny špendlíky a odznáčky různých kapel.
Druhý populární styl je tmavší a vyznačuje se narovnanými vlasy obarvenými na tmavo (typicky černou, červenou, blond, růžovou nebo nějaký nepřirozený odstín tmavé barvy). Muži nosí upnuté kalhoty, obvyklý je piercing rtů či obočí a tmavý makeup (u žen i u mužů; nejvýraznější je černá tužka na oči, ale vyskytují se i červené oční stíny). Častým doplňkem jsou brýle s tlustými tmavými obroučkami, které občas nosí i jedinci kteří brýle nepotřebují. Oblíbenou obuví jsou kotníčkové tenisky nebo skate boty.
Přestože „emo“ označuje jak oblékání a postoje fanoušků emo scény, tak i původní hudební styl, jsou od sebe tyto dva významy značně vzdáleny. Emo jako hudební styl dlouho předchází slangovému označení „emo“. Současně je mnoho dnes aktivních hudebních skupin označováno jako „emo“ zhusta jen proto, že se jejich styl oblékání shoduje s významem slangového výrazu.
Častým stereotypem je asociace ema se sebepoškozováním, zejména pak podřezáním zápěstí, což může být do značné míry způsobeno „emo“ texty, které o sebepoškozování nezřídka mluví.
2024 ©